V mém seznamu přečtených knih není žádná od Trumana Capoteho, která by ve mně nevyvolala nadšení. V jeho případě je jedno o čem píše, píše tak dobře, že při čtení vždy prožívám intenzivní pocit štěstí. Jeho mistrovství vysvětluje i úvod Chameleonů, ve kterém popisuje svou zodpovědnou cestu od slušného psaní ke skutečnému umění.
Vybrané povídky v této sbírce jsou pestrou směsicí témat a jejich střed leží v Ručně vyřezávaných rakvičkách – reportážním vyprávění o zločinu. A to, že je mistrem tohoto stylu, předvedl Capote již v Chladnokrevně – jedné z nejlepších knih, jaké jsem v životě četla.