Tak si to představte: Žijete si klidný staromládenecký život čtyřicátníka a pak vám jednoho dne podivný stařec, kterého jste náhodou potkali na velmi zvláštním místě, daruje ženu. Umělou ženu vyrobenou tak trochu podomácku v garáži. Nejdřív nevěříte, snažíte se jí zbavit a nechat si radši svůj samotářský klídek, ale ona má přeci jenom své kouzlo, které nakonec způsobuje až závislost… Tolik k originálnímu obsahu neotřelého milostného románu. Teď ještě k formě. Ta mě nadchla snad ještě o kousek víc. Dynamický, úderný a čtivý vypravěčský styl, ale zároveň tam je i hloubka a autentičnost. A to, že jedna kapitola je vyprávěna z pohledu Umy (ano, je to Umina verze), mi přišlo osvěžující, vyprávění obohacující a vlastně geniálně jednoduchý. Stejně jako celá knížka. Ummmmmaaaaa (to má být citoslovce velké spokojenosti).