Jostein Gaarder napsal slavný Sofiin svět – příběh patnáctileté Sofie a dějiny filozofie v jednom. Do světa filozofů pouští svého hlavního hrdinu i teď. Tentokrát je to dvanáctiletý Hans Thomas na cestě z Norska do Řecka a tak trochu i do minulosti své rodiny. A protože jeho otec je amatérský filozof, cestou učí svého syna hledat smysl život, všímat si maličkostí, užívat si přítomnosti… takže o náznaky, narážky a metafory tu není nouze. Hlavně díky paralelnímu příběhu z tajemného ostrova, na kterém žijí karetní postavy. A tady se zase dostáváme na pole psychologie a typologie osobností, protože s pomocí hracích karet jde vlastně krásně kategorizovat. Jenom žolík stojí mimo všechny kategorie, a tak reprezentuje pohyb, odlišnost, univerzálnost a s tím přicházející touhu vidět víc, snahu všemu porozumět a následnou moudrost.
Tahle knížka pro děti i dospělé o tom, jak je důležité žít na plno, divit se a žasnout nad světem je třicet let stará, mě ale okouzlilo její poslední vydání s ilustracemi Renáty Fučíkové. A díky ní jsem si dala na seznam věcí, co potřebuju, kapesní mikroskop. Abych mohla po vzoru Hanse Thomase chodit po světě a prohlížet si ho do těch nejmenších detailů.