Útlá knížka je pouhým stínem Čapkova záměru procestovat křížem krážem rodnou zemi a za pomoci slov a vlastnoručních obrázků o jejích krásách spravit čtenáře.
Dlouho jsem od Čapka nic nečetla, takže jsem byla znovu mile překvapená. Čím? Jeho encyklopedickými znalostmi, vírou v lepší svět, pozorovatelskými schopnostmi, smyslem pro humor, nadsázku, hovorovým stylem psaní, lidskostí. Genialitou.
Potěšila mě i ta „staročeština”. Některým výrazům jsem vůbec nerozuměla a změnila se i řada základních gramatických pravidel. Takže „tradicionalisté” brojící proti jakýmkoliv takovým změnám v naší řeči by se asi divili, že nějaký ten vývoj tady stejně pořád je. A taky bude. A basta. Fidli.
Hlavní část je věnovaná Praze a Čapek by by byl určitě překvapený, kdyby to tu viděl dnes, skoro po sto letech. Ale bral by to pozitivně. Z čeho by měl určitě radost, je, že v podstatě vymizela veškerá bída, kterou byly tehdejší okrajové čtvrti plné.
Mně se líbila úvaha nad pěším objevováním – v pohádkách musel člověk jít a jít a teď už se dojede autem těsně ke vstupu, třeba do jeskyně. A přesně proto nám ze života mizí ty pohádky a taky ty skutečné, vybrané a hluboké prožitky, zbylo nám odškrtávání.

Shrnu to za pomoci závěrečné kapitoly knížky. Je jasné, že Karel Čapek byl jedním z nejzásadnějších mužů naší historie.
Byl zvídavý, přemýšlel nad tím, co vidí, všímal si detailů, hledal to pozitivní. Tak je tomu právě i v části Pozdravy. Přišlo mi, že se v ní snažil bez zášti vyrovnat s národy, které představovaly mnichovskou zradu. A možná by si dnes připadal jako ve své době. Evropou obchází strašák, někteří ho zneužívají pro své „ideály”, lidi jim věří, bojí se a nenávidí. Ti, kdo se snaží s tím něco dělat, jsou na mušce téhle nenávisti. Stejně jako byl svého času Čapek a přesně proto také ty skutečné plánované Obrázky z domova nikdy nenapsal. Zůstala jen sbírka starých článků – sloupků, fejetonů, reportáží. I tak skvělá, má úcta.
P.S.: Silně socialisticky laděný doslov Vítězslava Kocourka popisující Čapkovy „ideové nedostatky” je pro změnu obrázkem jiné doby. Ach, ty doby.