Vzhledem k tomu, jak často detektivní příběhy Strika a Robin vychází a jak jsou všechny rozsáhlé, musí J. K. Rowling aka Robert Galbraith napsat několik stran čistého textu denně. To je obdivuhodná sitzfleisch.
Tolik popsaných stran navíc nabízí dost prostoru nejen pro detektivní zápletku, ale i pro hlubší ponor do rozličných vztahů různých postav tohohle tlustopisu. Případ ztracené ženy, který dvojice soukromých detektivů tentokrát řeší je navíc čtyřicet let starý a zapadaný nejen prachem, ale i řadou příběhových odboček.
A já se musím přiznat k jedné věci, která sice nešlechtí moji paměť, ale dobře napsanou detektivku ano: i přesto, že už jsem před časem Neklidnou krev viděla zpracovanou do seriálové podoby, na člověka, který zločin spáchal, jsem přišla až v okamžiku, kdy mu Strike zaklepal na dveře, aby ho s odhalením konfrontoval.