Dystopický detektivní příběh se odehrává v Helsinkách, v blízké budoucnosti zasažené klimatickou změnou. A je to tvrdý úder, části planety jsou neobyvatelné a severské země jsou postižené extrémní migrací a společenskou změnou, která rozhodně není „k lepšímu“. Protože když se svět a jeho humanistické hodnoty hroutí a nemáme už moc co ztratit, stávají se z lidí zvířátka ovládaná jednoduchými potřebami. Tohle mě hodně děsí, o samotném detektivním příběhu by se to ale říct nedalo. Linka, ve které básník pátrá po své zmizelé manželce – novinářce vyšetřující vraždy spáchané tzv. Léčitelem, byla trochu málo zamotaná.
Líbila se mi ale pasáž popisující snahu lidstva omezit svou spotřebu ve prospěch klimatu, která bohužel dlouho nevydržela – ve jménu „hospodářského růstu“ vedoucího k prospěchu jenom několika málo nejbohatších jedinců, se lidé vrátili ke svému sobectví, touze konzumovat a neomezovat se. Co s tím? Vraždit celé rodiny podnikatelů z velké části zodpovědných za klimatický průšvih určitě není ta správná cesta. Jenže jaká cesta je ta správná?