Psaní básní pro mě zůstává záhadou, myslím, že je k tomu zapotřebí jistého uvolnění mozku a duše, kterého zřejmě nejsem schopná. Držím své poetické já na uzdě. Zato tahle básnická sbírka je opravdu bez uzdičky. A ano, ten erotický dvojsmysl tam slyšíte správě, stejně jako ho najdete ve většině básní. A já se bavím a obdivuju se tomu, jak si autor vyhraje se slovy i slabikami.
Vybrala jsem báseň na ukázku, ale schválně jednu z těch neerotických, protože dávám přednost všem, kdo jsou v menšině:

Umění umět
kdo umí, je umělec
já umím dávat! –
rozdávám důvody
proč si zanadávat

A taky tuhle knížku beru jako první vlaštovku na drátě mého nově zvoleného předsevzetí číst víc poezie (v upřímnější variantě: číst aspoň nějakou poezii).