Příběh, který začíná o Velikonocích léta páně 1903 a vrcholí o padesát dnů později, o Letnicích.
Na hranicích městečka Svatý Jiří stojí nové století a čeká, až budou místní připraveni ho přijmout. Ale to není jenom tak, v téhle horské obci se ještě odehrávají kouzla, lidé chodí po hladině rybníka a pracují za pomoci zázraků. Navíc se právě dostavila inspekce z Vídně, která může všechno pořádně znepříjemnit, tedy znormalizovat.
Naštěstí se ze světa vrací Odysseus Pastýř, aby místním pomohl projít touhle patálií a také se přiblížit požadavkům nového století. I když… je to skutečně „naštěstí“? Třeba mně se ta poetika jejich starého života líbí a moc bych toho na ní neměnila.
Od Letnic čekejte originální, kouzelný příběh, s přídavkem vynikajícího humoru – nejde o žádnou třaskavou legrandu, spíš takové dobře rozmístěné náznaky veselé poťouchlosti.
A já si představuju, jaký by z téhle knihy byl film. Vidím ho hodně vizuálně výrazný a trochu esteticky přemrštěný (ve stylu Wese Andersona). Ach, to je taková krása, že mám chuť rozběhnout se z té radosti po hladině rybníka!