Edice „Za tichem“ mě zaujala už při vydání Českého lesa, nadšení ale dosáhlo vrcholu při zjištění, že vychází má milovaná Šumava a navíc sepsaná Alešem Palánem. Víc jsem v tu chvíli nemohla od života chtít. A bylo to chtění naplněné uspokojením.
Přestože se titul tváří jako průvodce, sám Palán knihu označuje jako antiprůvodce a má pravdu. Pokud nemáte výjimečně vyvinutý smysl pro absurdno, na Šumavu vás nejspíš nenaláká. Jistojistě vás ale pobaví, obzvlášť trpíte-li zálibou v ironickém tónu. Autor jej drží na všech 179 stranách knihy, a to už je nějaký výkon.