… zněl příkaz z neidentifikovatelného vesmírného zdroje, a tak se i (kupodivu) stalo. Četla jsem knihu o chytání pstruhů a opravdu se mi to líbilo. Moc. Autor umí krásně vyprávět o předávání rybářské tradice z generace na generaci a o třenicích mezi nimi. A o tření pstruhů v horském jezeře a jejich životě. A o změnách počasí a o rodinných vztazích, které jsou vždycky komplikované. Vešlo se toho do té útlé knížky hodně. Ale příběh to byl přitom jednoduchý a četl se tak snadno, jako byste se ponořili do chladného jezera a prostě jenom byli, tady a teď. A nic na světě by nebylo krásnějšího a důležitějšího.