Alan Karlsson se vrátil a je ve skvělé formě
Určitě jsem nebyla jediná, kdo na stojednaletého staříka netrpělivě čekal a těšil se. Přestože jsem si na konci prvního dílu říkala, že stoletý člověk už si nově vydobytého života na Bali asi stejně moc neužije (čistě statisticky). To jsem se ale hrubě sekla.Jak mě...
Co takhle dát si trochu severské životní filozofie?
Už jsem tady ve dvou soustech nakousla, že jsem zkrátka dopplerovec. Erland Loe se svými příběhy o čtyřicátníkovi bojujícímu s nešvary civilizace udeřil na strunu, kterou poslouchám hodně ráda. Ironický humor, nadsázka, naivní styl vyprávění a navrch téma zásadní...
Jaké to je, když se vdáte do Itálie?
Po téhle knížce jsem sáhla v knihovně – vyvolala ve mně zájem, kterému šly v patách pochyby, jestli to nebude velký omyl. Titulkový obrázek a štempl s oceněním „blogerka roku a blogerka desetiletí” mě uvedly v očekávání pozérské knížky plné povrchnosti, značkových...
Tahle prasátka v chlívku nehledejte
Moje první Zeměplocha. Můj první Terry Pratchett. Kdybych měla pět hvězdiček, dala bych té knížce přesně 2,5. Nejdřív bych s radostí rozdala pět za to, jakým stylem je napsaná. Za hlubokou filozofii, humor, neskutečně kreativní satiru, tvořivé věty a za ty odkopané i...
Je libo trochu norské radosti ze života?
No pane jo. Tohle je třetí knížka Erlenda Loea, kterou v posledních pár měsících čtu a jsem čím dál nadšenější. Kam tohle bude pokračovat? (K třetímu dílu série, který jsem si v pátek přinesla z knihovny. Minimálně.)Hodně jsem se při čtení zamýšlela nad spisovatelským...