Sotva jsem tuhle knížku začala číst, hned jsem si libovala, jak je skvěle jiná. Oceňovala jsem dlouhatánské věty plné neskutečných sérií různorodých asociací. Možná proto, že můj mozek je podobnej magor – vidím na ulici kočku a po pár vteřinách myslím na...
Z Fakt o Finsku jsem byla nejdřív nadšená, později na rozpacích. Takže jsem se téměř vzápětí pustila do další z knih Erlanda Loeho. Zní to logicky, co? A tuhle knížku jsem si zamilovala od začátku do konce, neotrávila mě jediná věta.Upřímně řečeno, dost se mi trefila...
Že jsem fanynkou Umberta Eca není nic výjimečného. Když nedávno zemřel, brečela jsem a to dělám málokdy (nebo to málokdy přiznávám). Eco byl jedním z největších myslitelů dvacátého století – filozof, estetik, sémiolog, autor řady skvělých románů a ještě více zásadních...
Začalo to docela prakticky – v internetovém antikvariátu jsem objevila, že bych mohla výhodně prodat jednu knihu. Hmmm, leží mi doma už řadu let, netknutá, smutná. Někomu udělá radost a mě na krátkou chvíli zbaví větru v peněžence. Asi tak něco jsem si pomyslela. A že...
Další kousek do tak trochu kontroverzní série knih. Dlouhá řada čtenářů je miluje, ti z opačného pólu si myslí, že autor przní češtinu, a že to vlastně není obsahově zas až taková sláva.Mně ta zkomolená slova nevadí, stejně je čtu tak, že si je automaticky přepínám na...
Filmy Woodyho Allena jsou moje krevní skupina. Viděla jsem všechny jeho celovečerní filmy. Doslova všechny, jeden rok jsem si to dala jako výzvu. A vážně mě baví – málokdo je tak inteligentní, originální a tvůrčí. A prdlej. I povídky v Čiré anarchii jsou hodně...
