Knížku jsem četla v rámci pracovního psaní, potřebovala jsem se dozvědět něco o rožmberské Perchtě. A bavilo mě to víc, než jsem čekala. Autorka Eda Kriseová je nejen zajímavá osobnost, ale evidentně i umí vzít historická fakta a udělat z nich čtivý příběh.
A jestli je někdo přesvědčený, že je bezva být „princeznou”, měl by tohle mít jako povinnou četbu. I když tady jde o příklad dost extrémní a šest set let starý. Život laskavé Perchty byl totiž spíš peklem než radostmi na bálech. A když jsme u toho pekla, na můj vkus tam bylo moc pasáží s papežským poslem a inkvizitorem Janem Kapistránem. A ty mě moc nebavily.