Duchovní cesta vede vždycky do kopce. Ale ten výhled na jejím konci za to stojí. Myšleno nejen metaforicky, o čemž vypráví i jedna z povídek této útlé knížky. Všechny příběhy se točí kolem víry na mnoho způsobů a forem, vypráví o věcech, které nás přesahují, ale jsme zároveň jejich součástí. Některé povídky se louskají snadno, jiné vás stojí víc čtenářské energie. Ale pokud jste aspoň trochu duchovně založení, tuhle knižní radost si určitě užijete a vystoupáte díky ní na té své duchovní hoře o pár výškových metrů dál. A já sice nemám žádnou církevní víru, ale mám víru, že se k Mluvící hoře někdy vrátím a věřím, že ke mně promluví zase trochu jinou řečí.