Skoro se mi nechce věřit, že Zatmění je už třináctá knížka s Harry Holem. A i když mě obvykle po čase začne všechno nudit, tady to rozhodně neplatí. Nesbø dal opět dohromady znamenitý příběh – sice s obyčejným motivem pomsty, za to s originálním provedením, pěkným vedlejším dějem a obvyklou řadou zajímavých informačních odboček. A přestože v knížce jde o motiv zatmění měsíce, u mě se opět projevilo zatmění mozku. U tipování vraha jsem střílela úplně mimo terč (přestože detektivkové pravidlo, kterého jsem se snažila držet, se zase potvrdilo…).
Nesbø zkrátka dovede perfektně odvádět pozornost od skutečného pachatele, přestože mu zároveň věnuje pozornosti dost. A v tom pro mě spočívá hlavní rys jeho geniality. Navíc to vyprávění byly úplné hody pro nás fanoušky a fanynky loserovských part. Tak u čtrnáctky na viděnou!