Začneme upřímným doznáním – pochopila jsem jenom asi tak 24 % z obsahu této knížky. Ale nevadí, až budu číst příštího Junga, pochopím toho zase o kousek víc.
Tahle útlá knížka se zaměřuje na nevědomé psychologické procesy a na to, jak ovlivňují ty vědomé. Mě v čase Vánoc zaujalo zejména téma mytických postav. Zjistila jsem, že fungují asi takhle: Kolektivní nevědomí je vlastně takovou zásobnicí veškeré zkušenosti světa, někde v našich mozcích jsou tedy uložené i nadpřirozené postavy vzešlé z prastarých mýtů. Je chybou tyto postavy považovat za skutečné jevy, ale je dobré pochopit jejich potřebnou psychologickou funkci. Opačný přístup odporuje našemu intelektuálnímu svědomí a hrozí, že dojde k fatálním iracionálním reakcím, mýtotvorbě, předsudkům a jiným neduhům.
Jo a taky pozor na nepřiznaná přání, která se dostanou do konfliktu s našimi morálními názory, zaděláváme si tím jenom na neurózy.