Docentka literatury, Český Krumlov a literární konotace – klíčová slova na obálce knihy, která ve mně vzbudila velká očekávání. Jenomže tahle plachetnice nakonec plula spíš po jihočeském rybníku než po Vltavě. A o moři se jí mohlo jenom nechat zdát. Na to mi přišel její děj trochu ospalý a sloh málo originální. Líbil se mi nápad s „plachetnicemi“ ve studni, udělat ze čtyřicetileté dost nudné docentky sexy ženu neodolatelnou pro každou generaci mi ale přišlo zbytečný.
Jiřího Hájíčka mám ovšem v hledáčku už dlouho, několik jeho knížek čeká na svou příležitost na polici v mé knihovně. A já věřím, že některá z nich se mi bude víc líbit. Třeba jenom proto, že na rozdíl od Plachetnic na vinětách mi tam bude alespoň jedna postava sympatická. Tady mi holt nikdo k srdci nepřirostl.