O málokteré knížce se v poslední době tolik namluvilo. Má zajímavý námět, hezký příběh v kontextu – historickém, společenském i osobním. Nedivím se, že je knížka tak úspěšná. Hodně vystupuje z řady. Nad několika věcmi jsem ale zůstala trochu rozpolcená – některé pasáže byly zdlouhavé a jejich filozofie mi nebyla úplně blízká (na mě trochu ucintaná), ale to už je riziko toho, že nepíšete jenom po povrchu. V hloubce spíš narazíte na tu různost. I čtenářských požadavků.
Ta různost se odrážela i ve využitých žánrech a výsledek tak trochu zaváněl nekompaktností. Ale to mi tolik nevadilo, spíš jsem se občas prala s pocitem, že je to psané moc na efekt. Ale četla jsem rozhovor s autorem a on měl jasný cíl – uspět. A ten ho evidentně na jeho cestě vedl – úspěšně. Každopádně oceňuju tu hloubku, přemýšlení a slušné penzum znalostí – o vesmíru, o Praze už o něco míň. Při čtení mě několikrát napadlo, že tam autor fakt dlouho nebyl.
Suma sumarum, do vesmíru mě knížka sice nevystřelila, ale třeba Univerzem poletující mumifikovaná Lajka mě vážně pobavila.