Zdálo se to jako pěkné téma – jedna ze Šalamounových žen z jeho harému sepisuje na jeho žádost biblické příběhy. A taky by to tak i mohlo být, jenom to zpracování trošku kulhá. Napadá na nohu příběhu, který vypráví o psaní Bible, noha s příběhy o nadržených harémových manželkách naopak skáče kvapík. Rozumíte tomu správně – jestli vás v popisu příběhu lákají humorné (podle mě tedy spíš trapné, ale každý máme v oblibě jiný humor….) příběhy z harému krále Šalamouna, čtěte. Jestli vás láká to psaní Bible, jděte jinam. Kniha se točí spíš kolem věčného a neukojeného fňukání kvůli Šalamounovi nebo kvůli pasáčkovi nebo kvůli oblázku (něco jako starověká erotická pomůcka).
Všechno má ale své vedlejší efekty – nikde to na mě neříkejte, nicméně kniha ve mě vzbudila zvědavost, která aspoň vedla k tomu, že jsem si na Wikipedii konečně přečetla, o čem pojednává Starý zákon a o čem ten Nový. Kdo ví, možná si jednou přečtu i tu Bibli…
Příběhy z harému, ve kterém ošklivá žena píše Bibli
