Myslím, že čtu zbytečně moc knížek z oblasti osobního rozvoje. Ale tahle mi přišla dobrá v tom, že se snaží vést čtenáře k tomu, aby se naučili omezovat, zaměřovat se na to důležité, na tu „jedinou věc”. A to se setkalo s mými aktuálními tendencemi.
Základní teze je, že bychom se vždycky měli ptát, jakou jedinou věc máme udělat právě teď, abychom dosáhli svých cílů. Mít tu schopnost určit si priority, zaměřit na ně pozornost a nepustit ji, ať už ji na sebe strhává cokoliv jiného, pochopitelně méně důležitého.
A i když čtete už padesátou knihu o osobním rozvoji a ty myšlenky se opakují a opakují, jejich výhodou je, že vás drží neustále motivované a tak posouvají aspoň o milimetry. Vlastně blbost, ty knihy vás nikam neposunou, vždycky musíte vy sami.
Jinak zaměření na jedinou věc funguje i u věcí, kde byste to možná nečekali. Třeba na festivalu Colours of Ostrava jsme s mužem řešili, co dělalo stánky s občerstvením úspěšnými. A jsme přesvědčení, že to byla jednoduchost nabídky. Ideálně, když se zaměřovali na jedinou věc. Jenom langoše, jenom hranolky, jenom chleba se sýrem. Lidi totiž podvědomě věří tomu, že když děláte jednu věc, děláte ji pořádně. A navíc se nemusí moc rozhodovat.
Takže pokud máte problémy se zaměřením se na to důležité, určitě si to přečtěte. Jako ochutnávku koukněte třeba na jejich web.
Naučte se vybírat si to důležité
