Úplně na rovinu – tahle knížka není žádné veledílo a nejspíš nebudu v knihkupectví vyhlížet další autorovu novinku, ale je to velmi příjemné čtení. Odpočinkové, nápadité, pestré, občas jde i trochu pod hladinu a některé z povídek jsou vyloženě povedené.
Připadá mi, že celou tuhle sbírku povídek vlastně nejvíc vystihuje odstavec z rozhovoru, který jsem s autorem četla na iRozhlas.cz: „Podívejte se na mojí rodinu. Můj starší bratr stál u legalizace marihuany v Izraeli, je to radikální levicový aktivista. Moje sestra je ultraortodoxní židovka, má 11 dětí a víc než 50 vnoučat, a to jí není ani 60. Moji rodiče jsou přeživší holokaustu, co přišli z Polska. A tihle všichni lidé tu žijí a mají něco společného. Izrael není jako Česko nebo Československo, je to země uprchlíků, kteří sem přišli z různých důvodů. A psát o místě, kde se potkávají různí lidé a kultury, je vždycky zajímavé.“