Nedávno jsem četla Binetovy renesanční Perspektivy, ve kterých se korespondečně řeší vražda. Tady jde o moderní verzi světa, a tak tu jako komunikační prostředek máme e-mail a řeší se feminismus, sexuální obtěžování, závislosti a koronavirus.
Knížka je zástupkyní velmi zajímavé edice Hlas nakladatelství Vyšehrad – vydávají tituly se současnými tématy, které vyvolávají diskuzi, často velmi emotivní. To platí i pro Čau debile. Hlavní hrdinka a hrdina začínají svou e-mailovou výměnu pěkně zostra, radikálně, z opačných stran barikády poskládané ze současných společenských témat, ale hrany se postupně brousí. A to je jedno z poselství knížky – něco, co máme společného, můžeme najít vždycky. Ale je to důvod úplně zapomínat na to, co nás rozděluje? To je otázka. Těch knížka vůbec vyvolává hodně, ale také tu najdete celou řadu odpovědí na pseudoargumenty všech zastánců „tradičního uspořádání světa a genderových rolí.“