Být „jiný“ může být darem i prokletím. Pro gaye vyrůstajícího na francouzském venkově platí pravděpodobně víc to druhé. Minimálně v době dospívání, kdy není na vesnici nic důležitějšího, než zapadnout do smečky. Držet se nastavených linií, podle kterých se život má ubírat. Opakovat stejné chyby, dodržovat stejné zásady, i přesto, že často jdou proti vaší vlastní podstatě.
Dlouho jsem nečetla tak intimní a bolestnou zpověď o snaze zapadnout a zároveň utéct. Srdcervoucí!
Líbilo se mi, že je vyprávění strohé, popisné, ale zároveň emocionálně strhující. Zřejmě odpovídající forma, každá jiná by u takového příběhu možná nasmrádla patetičností.