Kdysi nám cestou na dovolenou vlétla do auta moucha a nechala se dovézt až do Itálie. Trvala si na svém a nezvládli jsme ji vyhnat. Dlouho jsem na ni myslela – o co jí šlo? Chtěla se podívat do Itálie? Bála se opustit jediný známý prostor? Líbilo se jí nakonec v Itálii, kde spolu s námi z auta vystoupila? Našla si tam novou rodinu? Říkala jsem si tenkrát, že by to byl pěkný muší příběh pro děti.
Knížka s mouchou (Mariborská hypnóza) mě tedy zaujala hned, jakmile vyšla. Ten muší příběh je v ní trochu jiný, sofistikovanější. Třeba tím, že když mouchy hledáte, nikde jako na potvoru nejsou. Jejich srovnání s životem lidským se pak zdá pouhou hypotézou. Odtud není daleko k hypnóze, která je ústředním tématem tohoto netradičního „cestopisu“ ze slovinského Mariboru. A ta má v knížce rozdílné podoby, od varietní až po tu nejsilnější hypnózu – lásku (k příběhům, i romantickou).
Já si čtení štíhlé a oceňované knížky moc užila, krásně a kouzelně jsem si v ní pobloudila nejen Mariborem.