Tohle byl tak trochu/hodně (nehodící se škrtněte) jiný Harry Potter. Ale ve finále jsem byla ráda i jenom za to, že ty Harryho příběhy žijí dál. A věřím, že i dál budou. Přesto to začalo úplně jinak:
_“Cožeee? To to nemohl někdo přepsat do normálního textu?” _hysterčím na manžela v knihkupectví. Z knížky na mě zíraly divadelní dialogy. Věděla jsem, že jde o divadelní hru, ale nějak naivně jsem se domnívala, že tu hru vzali a přepsali ji do románové podoby. Slovo naivně podtrhávám.
Nakonec se mi to líbilo. Pokud znáte příběhy HP zpaměti, poradíte si i bez popisů mezi přímou řečí. A zapojíte víc fantazie.
Nová čarodějnická generace mě bavila. Autoři se i docela dobře popasovali s cestami v čase. Obecně je nemám v umění moc ráda, zůstávají po nich nelogické díry. Ale tady to fungovalo dobře.