Na Šumavě najdete tolik zajímavých zaniklých míst, že se nevejdou do jedné knížky, ale potřebují hned tři.
Já právě dočetla druhý díl a jeho čtení provázel fakt, že teď částečně žijeme na Šumavě, takže jsme si některá místa mohli hned zajet obhlédnout. A je to krásný i smutný pohled zároveň. Krásné jsou ty pláně s potůčky a zatoulanými smrky, mezi kterými můžete jenom tušit zaniklé chalupy. Smutné jsou příběhy, které tady zanechali lidé – příběhy nesnášenlivosti jenom kvůli jiné národnosti (WTF!), příběhy mrtvých na cestě za svobodou. Ale zabloudí mezi ně i příběhy nesobecké lidskosti a ty optimistické, které se teprve píšou, třeba o místech, které procházejí obnovou.