Řada lidí, se kterými mám podobný literární vkus, Nesbøho nemusí. Je na ně moc drsný. Většinou začali jako první číst Sněhuláka. Že jim přišel drsný, chápu. Že začínají sérii z prostředka, nechápu vůbec. Já jeho příběhy každopádně miluju a konečně jsem se dostala i k těm novým.
Krev na sněhu je kromě zabíjení také o vytváření svých individuálních příběhů. O tom, že realita není jenom jedna, ale každý si ji upravujeme do svého vlastního příběhu, kterému věříme. A to se mi právě na Nesbøm líbí, jeho příběhy plné mrtvol mají vždy nějakou další (společenskou, psychologickou, filozofickou) rovinu.
Závěr? Knížka se mi líbila, ale Harry Hole je prostě Harry Hole.