Tohle je skoro vystoupení ze zóny běžnosti. Fakt dobrý thriller a od Itala. Ale je z Bolzana, tak to zas až takový Ital není. Tady a teď se přesně ukazuje, že vím jedno velký nic o italské literatuře, ale úplně klidně ji hodnotím ve dvou větách. Třeba jsou Italové mnohem lepší autoři detektivního/kriminálního/thrillerového žánru než seveřané, jenom zůstali mimo módní vlnu. A nebo v ní zdárně plavou a jenom mně se to nedoneslo. Ať už jsem mimo, nebo ne, Luca D’Andrea naštěstí mimo není a napsal moc dobrou knížku. Jedna z mála z poslední doby, od které jsem se neodtrhla a „musela“ jsem absolvovat celodenní čtecí zátah.
Podstata zla mi vážně hodně sedla. Důvody? Děj se odehrává v Dolomitech a je zajímavý a nápaditý. Autor dokázal příběh vystavět tak dobře, že jsem po několika zvratech uvěřila, že už jsem dokonale v obraze a pak mi ten obraz zase rozložil na dílky a zamíchal s nimi. Až už jsem úplně přestala věřit v to, že dokážu přečíst autorovy záměry a nenechávám se vmanipulovat tam, kam zrovna potřebuje. Respekt.